Tvrz vznikla ve 14. století kdy ji držela celá řada majitelů z dosud neznámého rodu. Od 15. století ji vlastnili Chanovští z Dlouhé Vsi, kteří tvrz několikrát upravovali a patřila jim až do roku 1717. Tehdy panství získali páni z Rummerskirchu a od roku 1794 celá řada dalších majitelů. Rozměrný komplex jedno- a dvoupatrových budov nepravidelného půdorysu kolem ústředního čtvercového nádvoří, do kterého vede dlouhý průjezd. Zachováno gotické zdivo s renesančními a barokními přestavbami, z nichž poslední z let 1811 – 1838 dala zámku v podstatě dnešní podobu. U zámku zahrada s glorietem z 19. století.
Dívčí Hrad
Předchůdcem dnešního zámku Dívčí Hrad byl středověký hrad, který zbudovali leníci olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku. Poprvé se tento hrad, zvaný též Maidburg, výslovně připomíná r. 1267. Držitelé středověkého Dívčího Hradu se střídali: r. 1377 na něm seděl Beneš z Kravař, poté byl v zástavě opolských knížat (1385), pánů z Vrbna a od r. 1460 ho drželi bratři biskupa Tasa z Boskovic. Při tažení uherského krále Matyáše Korvína Slezskem r. 1474 byl Dívčí Hrad dobyt a pobořen a dalších sto let zůstal v sutinách. Až r. 1573 začal Hynek Bruntálský z Vrbna na troskách hradu stavět opevněný renesanční zámek, který zřejmě dobudovali Sedlničtí z Choltic. Sedlnickým byl po Bílé hoře zkonfiskován majetek (1622), Dívčí Hrad získal r. 1624 řád německých rytířů. [Číst více…]
Bučovice
Bučovický zámek je unikátní stavbou italské renesance na sever od Alp. Na rozdíl od většiny našich renesančních zámků se nejedná o renesanční přestavbu staršího sídla (hradu či tvrze), ale o realizaci originálního projektu italské pozdně renesanční stavby typu „palazzo in fortezza“ a celého rozsáhlého areálu včetně renesanční zahrady, hradební zdi a vodního příkopu. Rovněž umístění v údolí je pro tehdejší dobu neobvyklé. Projektoval jej Jacopo Strada, vzdělaný znalec umění, historik a architekt, který byl správcem uměleckých sbírek tří Habsburských císařů – Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. [Číst více…]
Červený Hrádek u Sedlčan
Červený hrádek Červený Hrádek (původně jen Hrádek) u Sedlčan je místem velmi starým: poprvé se uvádí v predikátu místních vladyků Jana, Mírka, Jaksy a Chalaty roku 1285. Již tito patrně seděli na hrádecké tvrzi, jejíž tak časná existence však dosud nebyla spolehlivě prokázána. Roku 1400 byl Hrádek a část zboží Kosova Hora majetkem Heřmana z Říčan, jenž se po Hrádku obvykle psal. Heřman žil ještě roku 1430; roku 1469 již Hrádek náležel jeho vnukům Heřmanovi, Janovi a Mikulášovi. Roku 1508 je jako majitel Hrádku – od té doby zvaného Červený – označen Bohuslav Břekovec z Ostromeče. [Číst více…]
Červená Řečice
Renesanční zámek vznikl v polovině 16. století přestavbou původního hradu, který připomíná válcová hláska. Od 12. století až do roku 1948 patřil hrad s okolním panstvím pražským biskupům. Vyjímkou bylo pouze asi dvousetleté období od husitských válek do bitvy na Bílé hoře. [Číst více…]
Choceň
Choceňský zámek nechal vybudovat v letech 1562 – 1574 Zikmund ze Šelmberka jako své nové renesanční sídlo. Roku 1646 neunikl Švédům, byl vydrancován, několikrát vyhořel a následně byl i částečně upravován. Do barokní podoby nechali zámek v 18. století přestavět tehdejší majitelé, rod Kinských. Tato podoba zámku se nám však dodnes nedochovala, protože zámek v roce 1829 opět vyhořel. V roce 1850 Kinsští opět zámek opravili a bylo také přistavěno východní křídlo s pseudogotickou kaplí. Zámek v Chocni je čtyřkřídlý obdélníkový objekt postaven v renesančním slohu, později barokně upraven.
Zámeček Doubí
Zámeček Doubí byl vystavěn nad řekou Ohří na základech raně středověkého hradu v polovině 14. století. O dvě stě let později byl hrad přestavěn na renesanční zámek a v 17. století byl u něj vybudován útulný park s vyhlídkovou terasou. V údobí 1739-1756 se areál za vlastnictví Julia Jindřicha a Josefiny Eleonory Mulcové z Valdova, rozené hraběnky Metternichové, přestavbou změnil docela. Zámecké sídlo dostalo barokní podobu a do půlkruhové bašty vnější parkánové zdi byla vestavěna barokní kaple. Za svou dnešní podobu vděčí stavba karlovarskému architektovi Františkovi Maderovi, který jej upravil koncem 19. století.
Hnojník
Zámek, stojící v centru obce, je spojen se šlechtickým rodem Beessů z Chrostiny. Původně zde však měla už v 15. století stát tvrz, jejíž majitelem byl Stašek z Hnojníka. V 16. století se držitelem sídla stal Václav Pelhřim z Třanovic, který se stal v roce 1565 hejtmanem těšínského knížectví. V 17. století pak Hnojník vlastnil šlechtický rod Wildau z Lindenwiese. V roce 1736 tvrz koupil Karel Václav Beess z Chrostiny a nechal ji přestavit v barokním slohu na jednoposchoďový zámek. Současnou podobu ve stylu slezského empíru, získal zámek v první polovině 19. století za Jiřího III. Beesse. Autorem přestavby byl rakouský architekt Josef Kornhäusel. V roce 1897 došlo za majitele Jiřího IV. Beesse ke zvýšení budovy o jedno patro. Tuto dostavbu má na svědomí těšínský architektLudvík Kametz. Od té doby zámek sloužil rodině Beessů jako letní sídlo. Nyní je zámek nepřístupný.
Horní Maršov
Hlučín
Zámek se nachází ve stejnojmenném městě na jihu Slezska. Dodnes dochované zbytky městského opevnění z konce 15.stol. a začátku 16.stol. jsou důkazem, že zde stával středověký hrad. Začátkem 17.stol. zde vystavěli Bruntálští z Vrba renesanční zámek. Dnešní podobu trojkřídlého objektu získal v roce 1733. Od roku 1845 užívali zámek Rothschildové, kteří si ho oblíbili a často zde pobývali. V prostorách zámku se dnes nachází muzeum, které navazuje na činnost městského muzea Hlučín. Expozice seznamují návštěvníky s historií města. Muzeum pořádá výstavy, zajišťuje vzdělávací programy a vydává informační materiály. [Číst více…]
- « Previous Page
- 1
- …
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- …
- 21
- Další stránka »










