Tvrz v Litvínově je prvně doložena okolo r. 1505. Původní majitelé, rytíři z Johnu, prodali ves i tvrz r. 1589 Janu Václavu z Lobkovic, od nichž pak panství i s tvrzí získali Valdštejnové. V roce 1732 nechal hrabě Jan Josef Valdštejn na místě bývalé tvrze vystavět barokní zámek. Ten byl v r. 1878 rekonstruován a vše z původního slohu bylo odstraněno. Zámek dnes nemá architektonickou hodnotu. Po roce 1945 se zámek stal majetkem města a slouží doposud jako městský archiv a městské muzeum. [Číst více…]
Střelské Hoštice
Původní název obce ležící na zlatonosné a perlorodé řece Otavě byl jen Hoštice. V době, kdy tvořily jedno panství se Střelou, byl název upraven na Střelohoštice (německy Strahlhoschtitz) a na počátku 20. století pak na Střelské Hoštice. První známky osídlení Pootaví se datují do sklonku starší a do střední doby kamenné (15 000 – 5 000 let př.n.l.). Trvalejší osídlení prokazují až pozůstatky vesnických sídlišť a mohylové hroby ze starší doby železné 7. – 5. stol. př.n.l). Na území obce jsou evidovány čtyři lokality mohylových pohřebišť. Nálezy jsou uloženy v Národním muzeu v Praze, v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, ve Vídni a v místním Muzeu řeky Otavy a voroplavby. [Číst více…]
Moravská Třebová
Svou architekturou patří moravskotřebovský zámek k nejvýznamnějším památkám ve střední Evropě.
Spletitá historie vlastníků panství počala kolem poloviny 13. století. Význačným mužem v dějinách celého města i stavby byl Ladislav Černohorský z Boskovic, který v duchu rané renesance konce 15. století započal přestavbu původního hradu na zámek. Z tohoto období pochází i pískovcový portál průjezdu do nádvoří, který patří mezi nejstarší památky své doby severně od Alp. Dnes je zazděn do nově vzniklé jižní brány zámeckého nádvoří.
Sázavský klášter
Národní kulturní památka. Zámek leží při pravém břehu řeky Sázavy. Původně se jednalo o klášter, který byl založen kolem roku 1032 poustevníkem Prokopem, za vydatné podpory knížete Oldřicha. Tak to alespoň líčí legendy o sv. Prokopovi. Pro klášterní řád byla přijata benediktínská řehole, používala však slovanskou liturgii. [Číst více…]
Líšno
Petrkov
Barokní areál, vybudován nejpozději v 1. polovině 18. století, je spjat s významným českým básníkem, grafikem a překladatelem Bohuslavem Reynkem a jeho ženou, básnířkou Suzanne Renaud, kteří zde žili a tvořili. U objektu se nachází jedno ze zastavení naučné stezky věnované B. Reynkovi. [Číst více…]
Roztoky u Prahy
Areál roztockého zámku svědčí o bohaté historii a složitém stavebním vývoji. Koncem 13. nebo počátkem 14. století vznikla na vltavském břehu tvrz. V kruhové hradbě stála hranolová věž, jejíž základy jsou vyznačeny v dlažbě nádvoří. Na sklonku 14. století dali pražští měšťané, bratři Eberhard a Reinhard z Remeše, postavit na místě starší hradby nový palác s kaplí, sevřený dvěma věžemi.
Stránov
Areál zámku Stránov je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod č. 15874/2 -1582.
Původně se jedná o hrad postavený v letech 1463-68 Jarošem ze Svojovic. Z této doby se zachovala výrazná kamenná věž. Hrad byl tehdy centrem poměrně rozsáhlého panství, které ve 2. polovině 16. století drželi Berkové z Dubé. Za nich a dalších majitelů původní hrad změnila razantní renesanční přestavba, zakončená snad až na počátku 17. století. Poslední pozdně renesanční fáze přestavby probíhala již za Viléma Slavaty z Chlumu. V tomto stavu přetrval zámek vlastně až do poloviny 18. století, kdy se jej v roce 1746 ujali Příchovští z Příchovic.
Prostějov
Jan z Pernštejna si vybral Prostějov pro vybudování svého důstojného sídla. Čtyřkřídlý zámek byl vystavěn do r. 1531. Stavitel Gaspar Cuneo, kameník a sochař Michael Kramer, jeho tovaryš Stanislav Ludwig obohatili skromnější stavbu Jana z Pernštejna o nový portál, okenní ostění a nádvorní arkády s reliéfní výzdobou. R. 1643 byl však zámek vypleněn švédským vojskem. Od té doby, kdy navíc zámek pozbyl svou funkci panského sídla, byl udržován už jen provizorně. Sloužil též jako sýpka, pro továrenskou výroby, byty atd. [Číst více…]
Líčkov
Zámek Líčkov je původně gotický hrádek ze 14. stol. Z té doby je zachována válcová věž. Dále byl majetku pánů z Koldic a z Ilburka. Střediskem panství se stal v 16. století za Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Přestavba na zámek se uskutečnila roku 1628 (rytíři z Waldu), v době pozdní renesance. Adaptace, při níž získal dnešní, rokokovou podobu, proběhla po r. 1765. V 19. století byl zámek přestavěn na cukrovar a lihovar. Po 1. světové válce patřil akademickému malíři O. Brázdovi. Jeho ženě Marii byl pak zámek v restituci vrácen. [Číst více…]
- « Previous Page
- 1
- …
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- …
- 21
- Další stránka »










