Základní kámen farního kostela Navštívení Panny Marie v Poštorné byl položen v roce 1895. 3. července 1898 se konalo slavnostní vysvěcení nového chrámu, představujícího jednu z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších novogotických staveb u nás. V 19. století původní starý kostel již nepostačoval a proto usilovali Poštorané o zbudování nového chrámu. Panující kníže Jan II. z Lichtenštejna prosby vyslyšel a nákladem 250.000 zlatých nechal postavit nový kostel podle projektu architekta Karla Weinbrennera, který navrhl i veškeré zařízení interiéru kostela a sakristie. Tento lichtenštejnský dvorní architekt je také autorem návrhu kamenného kříže před kostelem z roku 1902. Stavbu prováděla vídeňská firma Josefa Schmalzhofera, stavební materiál tvořený dvěma sty druhy cihel, dlaždic a glazované keramické krytiny dodaly místní knížecí keramické závody.

[Číst více…]

Renesanční, částečně barokně upravený zámek na místě dobře opevněného gotického hradu ze 13. stol., upravovaný romanticky. Terasovitý park s romantickými stavbičkami a unikátním psím hřbitovem.Dějiny zámku, jeho majitelů a kunštátského regionu. Výstava o Moravském zemském archivu.Rodové sídlo pánů z Kunštátu a Poděbrad. Jedno z možných míst, kde se narodil král Jiří z Poděbrad. V Evropě unikátní psí hřbitov.Zámek je velmi významný svým architektonickým vývojem a svou historií zejména v 15. století.  [Číst více…]

Starý zámek v Jevišovicích vznikl na místě hradu postaveného kolem poloviny 15. století u řeky Jevišovky. Gotická podoba byla přeměněna na konci 16. století na renesanční sídlo, které velmi utrpělo za třicetileté války. V roce 1686 bylo přestavěno do současné podoby s barokními prvky. Zámek od roku 1974 spravuje Moravské zemské muzeum v Brně, které zde zpřístupnilo depozitář lidového nábytku, historických hudebních nástrojů, expozici „Historický vývoj Jevišovicka“ a dlouhodobou výstavu „Umění skalních maleb“.

[Číst více…]

Přestože empírová podoba zámku Boskovice má původ ve dvacátých a třicátých letech minulého století, je nutné hledat kořeny této stavby o téměř půl druhého století dříve. V roce 1648 bylo boskovické panství předáno bratřím Karlu Františkovi, Oldřichu Deziderovi a Janu Bohuslavovi, svobodným pánům ze Zástřizl. Jan Bohuslav se svojí chotí Zuzanou Kateřinou Prakšickou ze Zástřizl založili dominikánský klášter, jehož fundaci schválil roku 1684 král Leopold I. Stavba kláštera byla realizována na nezalesněné stráni zvané „Sychrov“ jižním směrem od tehdejšího města Boskovice v první polovině devadesátých let 17. století. Lze soudit, že v první etapě stavby byl vybudován kostel a samotný klášter byl stavěn až po úplném dokončení kostela. [Číst více…]

[Číst více…]

Renesanční zámek je nejvýznamnější památkou a dominantou města Blanska v Jihomoravském kraji. Zámek je čtyřkřídlá stavba kolem obdélníkového nádvoří s patrovými arkádami, nad bránou se zvedá věž s hodinami. Pravou stranu nádvorního traktu zdobí novorenesanční fresky z konce 19. století. Uprostřed nádvoří stojí litinová kašna. Návštěvníci si mohou prohlédnout muzeum, které se jako jediné u nás specializuje na dějiny železářství od pravěku po současnost, je zde i expozice dějin města a Moravského krasu. Zámek obklopuje park, který zdobí litinové sochy převážně antických námětů.  [Číst více…]

Zámek vznikl přestavbou zeměpanského hradu založeného patrně v první polovině 13. století. Dochované části nárožních věží poskytují důkazy, že původní hrad měl pravidelnou dispozici typu francouzského kastelu. V 16. stol. Byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Podle projektu Antona Evrharta Martinelliho dostal zámek po roce 1734 barokní podobu. Interiéry byly upraveny v empírovém duchu po roce 1818. Konečné změny provedli poslední majitelé Jemnice. [Číst více…]

Dnešní podoba zámku Lednice je výsledkem přestavby z let 1846-1858 v duchu anglické novogotiky. Autorem přestavby byl Jiří Wingelmüller. Z barokního období stavebních dějin zámku se dochovala budova jízdárny z konce 17. století od architekta J.B. Fischera z Erlachu.
Veřejnosti přístupné místnosti v přízemí zámku vynikají zejména bohatostí řezbářské výzdoby. V roce 1995 byla prohlídková trasa rozšířena o novou část. Jde o soukromé apartmá, které až do své smrti v roce 1881 užívala kněžna Františka z Lichtenštejna, vdova po Aloisovi II., knížeti z Lichtenštejna, stavebníkovi poslední, romantické novogotické přestavby zámku. K zámku přiléhá na východní straně skleník, postavený v letech 1843 – 1845 podle projektu P.H. Desvignese.

[Číst více…]

Na místě zámku stála původně pevnost jako opěrný bod, stráž na moravsko-uherské hranici. Odtud vzniklo i pojmenování pozdějšího města Strážnice. Ve 14. století se připomínají první vlastníci – pánové z Kravař, kteří kolem roku 1450 provádějí první přestavbu a budují západní křídlo. V roce 1501 kupují panství Žerotínové, za nichž dosáhlo v 16. století největšího rozkvětu a zámek doznal další přestavby – bylo přistavěno východní křídlo a spojovací severní zdobené renesančními arkádami.

[Číst více…]