Zámek Nelahozeves je jednou z nejkrásnějších renesančních staveb v Čechách. Leží ve stejnojmenné obci asi 35 km severně od Prahy na levém břehu řeky Vltavy. Pod zámkem se nachází rodný dům hudebního skladatele Antonína Dvořáka.

[Číst více…]

Na místě dnešního zámku založil v roce 1349 Jan z Dražic klášter křížovníků s červeným srdcem, tzv. cyriaků. Klášter se stal centrem městečka Nových Benátek, které vzniklo již o několik let dříve (přesné datum však neznáme) přenesením městských práv ze Starých Benátek na návrší na protějším břehu Jizery. Za husitských válek byl klášter pobořen a opuštěn. Na jeho místě vystavěl kolem roku 1526 Bedřich z Donína raně renesanční zámek, který dodnes tvoří pravé křídlo stávajícího objektu s nádhernými, třebaže o několik desetiletí mladšími figurálními sgrafity. V roce 1599 zámek zakoupil od pánů z Donína císař Rudolf II. a vzápětí poskytl velkou část jeho prostor slavnému dánskému astronomu Tychonovi Brahe, který zde skutečně necelý rok pobýval a provedl řadu pozorování a měření.

[Číst více…]

Přestože poloha stávajícího zámku v krajině téměř s jistotou zaručuje poměrně časné osídlení, zmínka o Mníšku se objevuje až roku 1352. Roku 1409 bylo panství zastaveno litevskému knížeti Jindřichovi „pánovi na Mníšku“.

Na místě lze vysledovat zcela evidentně středověký, předhusitský průběh opevnění v trojici křídel s výjimkou křídla východního. Obecně lze konstatovat, že se jednalo o dobře opevněné panské sídlo, které se blížilo spíše menšímu hradu, než běžné tvrzi. K jeho bližší podobě lze s určitou mírou pravděpodobnosti naznačit, že by se mohlo jednat o ovál se zaostřenou špicí mířící k jihozápadu, přesně dle průběhu skalního hřebene, který byl základem stavby.

V roce 1487 na více než 150 let získal Mníšek významný rod pánů z Mitrovic. Tento rod spravoval sídlo s dvorem po celé 16. století, kdy zde nepochybně probíhaly značně rozsáhlé stavební práce.  [Číst více…]

Rokokový zámek s výraznou fasádou upoutá při příjezdu z Prahy do Dobříše každého návštěvníka.
Současná podoba zámku pochází z let 1745 – 1765, kdy přestavbu uskutečnil Jindřich Pavel Mannsfeld. Jeho dcera Izabella byla provdána za Františka Gundakara Colloreda. Tímto vznikl šlechtický rod Colloredo – Mannsfeld, který zde pobýval až do roku 1942, kdy byl zámek vyvlastněn německou říší, a posléze roku 1945 konfiskován československým státem a využíván jako Domov spisovatelů.  [Číst více…]

Výstavní raně barokní zámek z roku 1652. Vznikl přestavbou původního renesančního zámku z roku 1592. Od roku 1918 majetkem státu a před rokem 1921 upraven na letní sídlo presidentů republiky. Tomuto účelu slouží i dnes. Rozsáhlý park (110 ha) je přístupný veřejnosti. Na hřbitově je pochován první prezident Československé republiky T. G. Masaryk. [Číst více…]

Historie se zřejmě odvíjela od založení Sázavského kláštera v roce 1032, což se bere jako počátek osídlování do té doby nedotčeného Posázaví. Archeologické nálezy učiněné v lokalitě „Na starém hradu“ ve zručském zámeckém parku pak vypovídají o osídlení na území dnešní Zruče nad Sázavou ve 12. až 13. století.  Zda bylo jedno sídlo tam a druhé na místě dnešního zámku, tedy blíže ke kostelu, asi jen tak někdo nerozluští. Jisté je, že při osídlování nedotčených krajů vítězily lokality poblíž vodních toků a sídla se stavěla na vyvýšených místech na skalách, aby bylo místo obtížně dostupné pro nepřátele.
Tyto podmínky splňovaly obě zdejší lokality. V boji o rozšiřování území asi mnoho věděli Kolowraté, z jejichž období máme v parku dochovanou věž a část opevnění.  Doložený je také rozvoj osídlení v době Kaleniců, což vedlo až k povýšení na městečko v roce 1561 s mnoha právy a některými výsadami. Kalenicové také dali Zruči svůj rodový erb –  dva spojené stříbrné bůvolí rohy na červeném štítu.

[Číst více…]

Na počátku 14. stol. Jan z Michalovic postavil na levém břehu Labe u Staré Boleslavi tvrz. Tu marně dobýval r. 1317 i Jan Lucemburský. V 15. stol. za Tovačovských byla tvrz rozšířena o nový palác a přestavěna na menší gotický hrad. V 16. stol. byl hrad stavebně upravován a prodloužen západním směrem. [Číst více…]