Červený hrádek Červený Hrádek (původně jen Hrádek) u Sedlčan je místem velmi starým: poprvé se uvádí v predikátu místních vladyků Jana, Mírka, Jaksy a Chalaty roku 1285. Již tito patrně seděli na hrádecké tvrzi, jejíž tak časná existence však dosud nebyla spolehlivě prokázána. Roku 1400 byl Hrádek a část zboží Kosova Hora majetkem Heřmana z Říčan, jenž se po Hrádku obvykle psal. Heřman žil ještě roku 1430; roku 1469 již Hrádek náležel jeho vnukům Heřmanovi, Janovi a Mikulášovi. Roku 1508 je jako majitel Hrádku – od té doby zvaného Červený – označen Bohuslav Břekovec z Ostromeče. [Číst více…]

Přerovský zámek vybudován koncem 14. století na místě gotické vodní tvrze a sloužil jako nové správní sídlo břevnovského kláštera. Hrádek vybudovaný na čtvercovém půdoryse, obklopený vodním příkopem, byl v 60. letech 16. století přestavěn na renesanční zámek. Ze čtyřkřídlé stavby, která byla v polovině 17. století ve zříceninách, opraveno jižní a východní křídlo. [Číst více…]

[Číst více…]

Zámeček Vysoká Lhota, jež je sídlem EQUI HANUŠ nabízí veřejnosti prohlídky muzea kočárů a povozů,dále sedel a postrojů, kterých je zde okolo 500 kusů a poznáte zde postroje a sedla z mnoha známých filmů, jako Juráškovo sedlo z pohádky Tři oříšky pro Popelku a mnoho dalších. Dále je pro vás připravena prohlídka sklepení z 11. století s dobovou mučírnou a část zámečku s výkladem o jeho starobylé historii.

[Číst více…]

První zmínka o barokním panství Radíč je z roku 1333, kdy zde sídlil Odolen z Radíče. Původně zde stávala rytířská tvrz. Ta přetrvala až do období raného baroka, kdy částečně vyhořela, a pak byla přestavěna na jednopatrový raně barokní zámek. Autorství pozdější dostavby východního křídla zámku Radíč se přisuzuje Antoniu Portovi, významnému knížecímu lobkovickému staviteli. [Číst více…]

Novostavbu reprezentačního renesančního zámku zahájil v sousedství staré gotické tvrze Karel Záruba z Hustířan na počátku 17. století. Zárubové z Hustířan vlastnili Radim od roku 1541 a stará tvrz již přestala vyhovovat novým nárokům na bydlení a postavení rodu. V roce 1610 byla dokončena stavba dvoupatrového východního paláce, o čemž svědčí letopočet na portálu v přízemí (z parku) a na dřevěném obložení sálu v 1. patře, takže zámek byl v tomto roce již obyvatelný. Stavbu tehdy tvořil mohutný obdélníkový palác s polygonální čtyřpatrovou věží v severovýchodním nároží, ukončený na jižní straně vysokým dvoustupňovým štítem s pilastry, římsami a zvlněnými volutami, jehož asymetričnost souvisí s plánovanou výstavbou renesanční arkádové chodby. [Číst více…]

V kouzelném prostředí přírody, na obou březích řeky Berounky nedaleko Prahy směrem na Karlštejn, leží obec Dobřichovice. V minulosti městečko náleželo rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou, s krátkými přestávkami doby husitské a let bělohorského povstání.

První písemná zmínka o Dobřichovicích pochází z roku 1253, kdy je král Václav I. daroval řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Zdejší tvrz je pak poprvé zmiňována až v roku 1420. V časech husitských válek však o Dobřichovice řád Křižovníků přišel, v roce 1505 se sem však rytíři opět vrátili. O návrat zpátky se zasloužil především velmistr řádu Hynek Berka z Dubé, který zde nechal, na místě bývalé tvrze, postavit renesanční zámek, který sloužil jako letní sídlo velmistrů.

[Číst více…]