Město Bělá vzniklo po roce 1300 přenesením osady Bezděz do nové lokality, za oficiální datum jeho založení však bývá považován až rok 1337, kdy bylo listinou Hynka Berky z Dubé vybaveno řadou městských práv. Téměř současně s městem vznikla i nevelká tvrz, celé okolí však bylo i nadále ovládáno z nedalekého mocného hradu Bezdězu. V jeho držení se střídali různí majitelé, kteří ovlivňovali také dění v Bělé i v samotné tvrzi. Nejvýznamnějším z nich byl Jan z Michalovic, zarputilý katolický protivník husitského vojska v prvních desetiletích 15. století. Za jeho vlády bylo ovšem město několikrát dobyto husitskými oddíly a zejména za vpádu Jana Roháče z Dubé v roce 1426 krutě vypleněno.

[Číst více…]

V době, kdy se zde narodila a žila kněžna Ludmila, byl zámek obýván vdovami českých králů a knížat. Teprve za vlády císaře Karla IV. se město stává věnným majetkem českých královen a kněžen. Jeho poslední manželka dala přestavět zámeckou kapli v gotický styl. Jako poslední zde žily manželky Jiřího z Poděbrad. Poté byl hrad. obýván různými šlechtickými rody.
[Číst více…]

Areál bývalého středověkého hradu přestavěného v XVI. století na zámek je největší dominantou města. Od náměstí k němu příjdete po mostku, který překonává první suchý příkop. Brána s dvoupatrovou věží je součástí bývalého hradního barbakánu, který se v obryse zachoval dodnes – později do něj byly vestavěny správní a hospodářské budovy. Projdete-li dovnitř, objeví se před vámi vstupní průčelí dvoupatrového čtvercového zámku, na každém rohu opatřeného mohutnou věží. I ten je oddělen suchým příkopem (v ohrožení jej bylo možno zavodnit).

[Číst více…]

Areál zámku Stránov je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod č. 15874/2 -1582.
Původně se jedná o hrad postavený v letech 1463-68 Jarošem ze Svojovic. Z této doby se zachovala výrazná kamenná věž. Hrad byl tehdy centrem poměrně rozsáhlého panství, které ve 2. polovině 16. století drželi Berkové z Dubé. Za nich a dalších majitelů původní hrad změnila razantní renesanční přestavba, zakončená snad až na počátku 17. století. Poslední pozdně renesanční fáze přestavby probíhala již za Viléma Slavaty z Chlumu. V tomto stavu přetrval zámek vlastně až do poloviny 18. století, kdy se jej v roce 1746 ujali Příchovští z Příchovic.

[Číst více…]

Areál roztockého zámku svědčí o bohaté historii a složitém stavebním vývoji. Koncem 13. nebo počátkem 14. století vznikla na vltavském břehu tvrz. V kruhové hradbě stála hranolová věž, jejíž základy jsou vyznačeny v dlažbě nádvoří. Na sklonku 14. století dali pražští měšťané, bratři Eberhard a Reinhard z Remeše, postavit na místě starší hradby nový palác s kaplí, sevřený dvěma věžemi.

[Číst více…]

Národní kulturní památka. Zámek leží při pravém břehu řeky Sázavy. Původně se jednalo o klášter, který byl založen kolem roku 1032 poustevníkem Prokopem, za vydatné podpory knížete Oldřicha. Tak to alespoň líčí legendy o sv. Prokopovi. Pro klášterní řád byla přijata benediktínská řehole, používala však slovanskou liturgii. [Číst více…]

Nedílnou součástí kladenského zámku je Galerie Kladenského zámku, která slouží k pořádání výstav výtvarného umění. Konají se zde i příležitostné koncerty vážné hudby přednášky, recitály či výtvarné a tvůrčí dílny pro malé děti. Existuje zde také možnost si prostory Galerie Kladenského zámku pronajmout. Ve sklepení pod kladenským zámkem byla v roce 1974, za pomoci Báňské záchranné stanice vybudována maketa důlního pracoviště. U vstupu do štoly naleznete fotografickou dokumentaci historie kladenských dolů. Přímo ve štole pak návštěvníci najdou ukázky vývoje hornických technik na Kladensku. Nechybí ani reálné ozvučení štoly, díky kterému budete mít pocit, jako byste se nacházeli ve skutečném dole. Prohlídka štoly je možná pouze po objednání. [Číst více…]