Dominanta města Varnsdorfu se tyčí na znělcovém hraničním vrchu do výšky 467 m n. m. Objekt vybudovali varnsdorfští členové Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Stavba 29 m vysoké vyhlídkové věže a restaurace na Hrádku začala 11. května 1903 podle projektu městského stavitele Antona Möllera. Prostředky na výstavbu byly získány z darů významných osobností, řemeslníků a občanů Varnsdorfu a okolí. Zahájení stavby značně usnadnila půjčka 50 tis. korun od knížete Lichtenštejna pokrývající skoro polovinu nákladů. Stavba byla dokončena 15. května 1904. 

[Číst více…]

První zmínky o Větruši nalezneme co by legendu zaznamenanou v Hájkově kronice. Na místě dnešní vyhlíhkové restaurace pod Soudným vrchem vystavěl údajně v roce 826 jistý šlechtic Labohoř na počest své ženy hrad, který pojmenoval Wittrusch či Vitruš. Hrad ovšem později zcela vyhořel.
Další zmínkou je pověst o zkáze hradu.
Jistý ústecký strojmistr sestavil stroj, který dokázal vrhat kameny na velkou vzdálenost. Ústečtí věnovali tento stroj císaři. Ten jej nechal umístit na Větruši. Majitel hradu si ovšem krátil dlouhé chvíle tím, že vrhal na město mršiny a odpad. Obyvatelé ale přichystali odplatu. V den kdy hradní paní porodila díte a pán byl v Praze, přijali muži v převlečení za ženy pozvání na křtiny. Po té co se dostali do hradu, pobili vše živé a hrad zapálili. Hrad postupně pustl, až zanikl zcela.

[Číst více…]

Rozhledna Tobiášův vrch se nachází v nadmořské výšce 484 m severozápadně od stejnojmenné kóty, asi 4 km severovýchodně obce Jesenice, v katastrálním území obce Bukov u Hořoviček. Tobiášův vrch, kóta 507 m náleží Rakovnické pahorkatině.

[Číst více…]

Rozhledna byla postavena v letech 1905 – 1906, na místě kde dříve stával hrad Kozihrady, v nadmořské výšce 383 m nad mořem. V roce 1905 se slavilo sté výročí velkého německého básníka Friedricha Schillera jehož památník měl být umístěn v přízemí rozhledny. Po něm také dostala rozhledna své jméno: Schillerova rozhledna (původní název: Schillewarte). Iniciátorem výstavby se stal místní okrašlovací spolek, kterému pomohl spolek kryrských rodáků žijících ve Vídni. Návrh rozhledny vypracoval úspěšný vídeňský architekt a stavitel Alois Kaiser. Podle dobových pramenů se na stavbu spotřebovalo 95 000 cihel, 60 fůr písku a 15 fůr žulového kamene. To vše prý na kostelní vrch dopravilo 298 koňských potahů. Otevírací slavnost se konala 17. června 1906 a zúčastnilo se jí několik tisíc návštěvníků ze širokého okolí.

[Číst více…]