32 metrů vysoká vyhlídková věž se 155 schody je dominantou památkového objektu Lidových sadů. Uváděná výška vychází z dobových zdrojů, některé pozdější údaje uvádějí také výšku 33 nebo 35 metrů a věž doposud nebyla přesně změřena. Vyhlídková věž je zakončena předsazeným vyhlídkovým prostorem s hrázděným zdivem a převýšeným valbovým zastřešením. Do zdi věže je na zahradní straně zapuštěn pískovcový městský znak s letopočtem 1901 připomínajícím dokončení stavby. V polovině padesátých let minulého století byla věž z bezpečnostních důvodů uzavřena a opětovného zpřístupnění veřejnosti se dočkala až v květnu 1998. Kompletní rekonstrukci podle projektu Ing.arch. Františka Čejky provedla liberecká stavební firma Prosperita – Horák. Od května 1998 je vyhlídková věž znovu přístupná veřejnosti.
Lázek u Lanškrouna
První byla postavena roku 1912 metrů, její dřevěná věž byla vysoká 15 metrů a součástí byla též zastřešená vyhlídka a malá veranda v přízemí. Bohužel musela být po úmyslném poškození již po pouhých šesti letech provozu stržena. Roky byl Lázek bez rozhledny, avšak Klub českých turistů inicioval zrod nové. Na její vybudování byla uspořádána veřejná sbírka a veškeré snažení bylo korunováno úspěchem v podobě pětipatrové a dvacet metrů vysoké dřevěné rozhledny se střechou krytou šindelem a s 87 schody vedoucími k vyhlídkové plošině ležící ve výšce 17 metry. Slavnostně byla otevřena v srpnu roku 1933.
Langova rozhledna na Onom světě
Dřevěná konstrukce vysoká 15 metrů byla postavena v roce 2001. Stojí v nadmořské výšce 620 metrů na bočním vrcholu kopce Hrby na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje. Na jaře 2006 byla rozhledna opravena a nově natřena. Přibyla výstavní místnost v jejích útrobách. Užijete si nádherný výhled do jižních i středních Čech, pohled na střední Povltaví.
Kuníček u Petrovic
28. června 2003 byla pro veřejnost otevřena rozhledna na vrcholku Hodětín u Petrovic (551.m.n.m). Říká se jí také Kuníček. Postavil ji všichni tři naši mobilní operátoři ve sdružené investici, podle projektu ing. Pavla Konopa a ing. arch. Vladimíra Charváta. Věž je vysoká 60metrů, první vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 9 metrů a druhá ve výšce 36metrů. Celkově je to „atypická ocelová příhradová konstrukce s vnitřním tubusem z ocelové roury, vetknutá do železobetonové spodní stavby ve tvaru dvou souosých železobetonových válců obezděných kamennou přizdívkou z lomového kamene“.
Krudum
Šedesátimetrová ocelová telekomunikační věž z roku 2008. Kruhový výhled z otevřeného ochozu ve výšce 30 metrů (Sokolov, Karlovy Vary, Krušné hory, Slavkovský les, Doupovské hory, Český les).
Křemešník
Na Českomoravské vrchovině, asi 9 km od Pelhřimova, se nachází poutní místo Křemešník. Kromě kostela Největší Trojice z 18. století se zde nachází také železná rozhledna. Ta byla postavena v květnu 1993 pro telekomunikační účely. Po opravách točitého schodiště (205 schodů) byla na podzim téhož roku zpřístupněna jako rozhledna. Jméno Pípalka získala na počest hlavního iniciátora stavby Pavla Pípala, předsedy KČT Pelhřimov.
Krásný Dvůr – Neogotický templ
Rozhledna se nachází na nejvyšším místě parku u zámku Krásný Dvůr. Počítá se mezi nejstarší rozhledny v ČR. Krásný Dvůr vznikl někdy ve 14. století. Vystřídal mnoho majitelů, až se v 17. století dostalo panství do rukou Černínů, kteří vložili nemalé peníze do jeho úpravy. Ti také nechali postavit rozhlednu.
Má podobu novogotického templu s polygonálním půdorysem a s mnoha bohatě zdobenými opěrami.
Krásno
Kamenná věž má neobvyklý tvar spirálového schodiště umístěného po obvodu a zujužícího se tak, že základy věže mají průměr 11 metrů, ale vyhlídková plošina jen necelé 3 metry.
Královka u Bedřichova
Rozhledna Jizerských hor stojí na nejvyšším místě Maxovského hřebene. Na tomto místě stávala dřevěná věž již v letech 1888 – 1906. Současná rozhledna je z roku 1907 a byla postavena za pouhé 4 měsíce. Věž je vysoká 23,5 m. Pod ní stojící chata je z roku 1936. Název Královka je počeštěným názvem původního německého pojmenování Königova výšina. Nejstarším, občas v některých pramenech používaným názvem vrcholu je Nekraš.
Kralický Sněžník
Vrchol Králického Sněžníku ve výšce 1 424 m s rozsáhlým vrcholovým platem byl pro stavbu rozhledny přímo předurčen. Stavba započala až vznikem Kladského turistického spolku v roce 1895. Projekt vypracoval vratislavský architekt Felix Henry a náročné stavby v drsných podmínkách se ujala zednická skupina mistra Emila Giessera z Klodzka. Ukončené věže dosahovaly výšky 33,5 a 30 metrů a měly vyhlídkové plošiny. Dne 9. 7. 1899 byla rozhledna slavnostně otevřena a pojmenována po císařovi Vilémovi. V dolní části rozhledny se nacházel stylový hostinec. Na vyšší vyhlídkovou plošinu vedlo 145 schodů se spirálovým schodištěm. Za jasného počasí byla krásné výhledy na celé Jeseníky, Rychlebské hory, Orlické hory, ale i Krkonoše a Beskydy.
- « Previous Page
- 1
- …
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- 13
- Další stránka »










