Počátky vzniku původní fortifikace s trojnásobným vodním příkopem na jižní straně je nutné hledat v souvislosti s dobou založení první osady, která dala vzniknout pozdějšímu městu. Je to období kolonizace v polovině 13. století, kdy byla celá oblast pohraničních hvozdů osídlena novými osadníky. Původně věžovitá stavba byla vystavěna patrně právě již koncem 13. století. V průběhu 14. a 15. století byla postupně v držení světských majitelů a později vratislavských biskupů, kteří ji definitivně získali roku 1547 (tvrz byla jedinou záštitou města, které nikdy nemělo právo vybudovat hradby). Zřejmě na konci 15. století byla původní obytná věž stržena, protože již nevyhovovala zvyšujícím se požadavkům komfortního bydlení. Nynější podobu tvrz získala kolem roku 1730 díky zásahu falckraběte rýnského, biskupa Františka Ludvíka, který financoval celou přestavbu.
Helfštýn
Postaven byl na začátku 14. století a s jeho historií se váže několik významných šlechtických rodů, např. Kravařové, Pernštejnové a Bruntálští z Vrbna. Před první bránou vyrůstá ze skály pokroucená planá hruška, ke které se váže pověst, která praví: Tehdejší pán hradu – pán z Ludanic – nepustil do svého obydlí mnicha, prosícího o nocleh. Ten na vyhazov reagoval tím, že vyřkl větu, ve které stálo, že tak jak z jeho hole vyroste planá hruška, zůstane i jeho rod planý. Pán v ten večer čekal narození syna, po vyřčení této jakoby kletby, pánovi oznámili, že se mu narodila dcera. Jeho rod vymřel po přeslici a planá hruška stojí na hradě do dnes. [Číst více…]
Tovačov
Tovačovský zámek patří mezi nejvýznamnější architektonické soubory našeho státu a nesporně si zaslouží velkou pozornost veřejnosti. Také samotné město a jeho okolí obklopené ze tří čtvrtin vodou a lužními lesy stojí za zhlédnutí.
Náměšť na Hané
V r. 1726 koupili náměšťské panství Harrachové, kteří patřili k významným rodům habsburské říše. Jako sídlo jim sloužil Dolní zámek. Po skončení sedmileté války začal hrabě Ferdinand Bonaventura z Harrachu se stavbou nového zámku (základní kámen položen 1.3. 1766) poblíž zříceniny středověkého hradu. Nové letní sídlo bylo vybudováno v nejmodernějším stylu raně klasicistního „moravského“ baroka s francouzskými architektonickými vlivy. Pro nový zámek se vžilo označení Horní zámek. Bývalé sídlo se nazývá Dolní zámek (dnes sladovna). [Číst více…]
Přerov
Přerovský zámek je renesanční čtyřkřídlý objekt z první čtvrtiny 17. století, vybudovaný na místě původního hradu. Věž, která je dominantou zámku i města, byla v roce 1997 po 225 letech dostavěna a zastřešena. V zámku sídlí Muzeum Komenského, založené v roce 1888. Uchovává vzácné exponáty ve sbírkách mineralogie, entomologie a archeologie, dokumenty vážící se k životu a dílu J.A.Komenského, které doplňují dobové rekonstrukce školních tříd. [Číst více…]
Velké Losiny
Renesanční zámek Velké Losiny stojí v údolí řeky Desné na úpatí Jeseníků na severní Moravě nedaleko od Šumperku. Zámek Velké Losiny neblaze proslul krvavými procesy s čarodějnicemi. V jeho komnatách byl z části natočen film Kladivo na čarodějnice, zachycující osudy lidí falešně nařčených ze spolku s ďáblem. [Číst více…]
Úsov
Nedaleko Mohelnice leží městečko Úsov, jehož významnou historickou památkou je hradní areál s vestavěným barokním zámkem. Stojí na malé zalesněné vyvýšenině kousek za Úsovem. Původně gotický hrad patří mezi nejstarší na Moravě. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1260. Postupně se zde vystřídala řada vlastníků (např. Šternberkové, Boskovicové, Lichtenštejnové).
Plumlov
Plumlovský zámek se nachází v prostějovském okrese a je jedním z nejpůvabnějších v tomto kraji. Štíhlý zámek stojí na skalnatém návrší a tyčí se tak nad klidnou hladinou rybníka. Je opravdovou dominantou celé okolní rekreační oblasti. Renesanční zámek byl v 16. století přebudován z původního hradu, který vznikl ve druhé polovině 13. století. V roce 1586 stihl zámek požár a nový zámek, ten dnešní, začal budovat Adam z Lichtenštejna hned vedle původního v letech 1680-1685, ale z tohoto zámku zůstalo jen torzo – jedna část – křídlo, vyzdobené freskami a sloupovím. [Číst více…]
Prostějov
Jan z Pernštejna si vybral Prostějov pro vybudování svého důstojného sídla. Čtyřkřídlý zámek byl vystavěn do r. 1531. Stavitel Gaspar Cuneo, kameník a sochař Michael Kramer, jeho tovaryš Stanislav Ludwig obohatili skromnější stavbu Jana z Pernštejna o nový portál, okenní ostění a nádvorní arkády s reliéfní výzdobou. R. 1643 byl však zámek vypleněn švédským vojskem. Od té doby, kdy navíc zámek pozbyl svou funkci panského sídla, byl udržován už jen provizorně. Sloužil též jako sýpka, pro továrenskou výroby, byty atd. [Číst více…]
Čechy pod Kosířem
V Čechách pod Kosířem stojí empírový zámek z první poloviny 19. století původně portugalského hraběcího rodu Sylva – Tarovcců, který spravuje muzeum v Prostějově. V letech 1849 – 1870 býval na zámku častým hostem jeden z nejvýznamnějších českých malířů a zakladatel novodobé české malby Josef Mánes (1820 – 1871), který měl v aleji v altánku svůj ateliér. Josef Mánes vytvořil na zámku několik významných děl, především cyklus Život na panském dvoře a líbánky na Hané. [Číst více…]