Žulová

Středověká osada předcházející dnešnímu městu zde existovala zřejmě již ve 13. století. Rytíř Jan z Wüstehube nedaleko od ní postavil hrad Frýdberk, odkud Wüstehubové ovládali převážnou část česko-moravsko-slezského pomezí. Tento stav neblaze vnímali především církevní hodnostáři, kterým členové šlechtického rodu plenili veškerý možný majetek. Okolo roku 1340 získali hrad do vlastnictví Haugvicové. K panství hradu přináležely i obce Skorošice, Tomíkovice, Heřmanice a Travná.

[Read more...]

Prostějov

Město Prostějov je součástí Olomouckého kraje. Leží v severní části Hornomoravského úvalu, na úpatí Prostějovské pahorkatiny, ve východní části České republiky.
První zmínka o Prostějovu, který je nazýván Hanáckým Jeruzalémem, jsou z první poloviny 12. století. Dnešní historické jádro města je vyhlášenou památkovou zónou.
Hlavním kulturním a společenským centrem a současně jednou z architektonických dominant Prostějova je Národní dům, významná kulturní památka České republiky. Byl postaven v letech 1905-1907 podle návrhu architekta Jana Kotěry, profesora UMPRUM v Praze a předního představitele české moderní architektury.

[Read more...]

Kojetín

O počátcích Kojetína historické prameny mlčí. Právě proto se k počátečnímu období z dějin města váže mnoho pověstí, které kladou vznik Kojetína až do dob Sámovy říše a za zakladatele považují jeho syna, kterého jmenují Kojatou.
První písemná zmínka o Kojetíně je z roku 1233, kdy v listině moravského knížete Přemysla se hovoří o újezdu kojetínském.

[Read more...]

Branná

Obec Branná – původně nazývaná – Goldenstein – Kolštejn vznikla při staré zemské cestě do Slezska. Poprvé je takto Kolštejn písemně doložen k roku 1282 a 1355. Původně zeměpanské území někdy po roce 1310 uchvátil Jan Wüstenhube, stavebník a zakladatel zdejšího hradu. Po čase byl Kolštejn ovšem znovu navrácen do královského komorního majetku a teprve od roku 1339 zde vládl rod pánů z Lipé. [Read more...]

Olomouc – pohled na město (věže)

O starém slovanském osídlení prostoru dnešního města svědčí četné archeologické nálezy. První písemnou zprávu o Olomouci nacházíme na stránkách Kosmovy kroniky, kde se dočítáme k roku 1055, že na zdejším knížecím hradě pobýval se svou manželkou Vratislav, druhorozený syn Břetislava I., jehož otec Moravu natrvalo připojil k Čechám.

[Read more...]

Vodní tvrz v Jeseníku

Počátky vzniku původní fortifikace s trojnásobným vodním příkopem na jižní straně je nutné hledat v souvislosti s dobou založení první osady, která dala vzniknout pozdějšímu městu. Je to období kolonizace v polovině 13. století, kdy byla celá oblast pohraničních hvozdů osídlena novými osadníky. Původně věžovitá stavba byla vystavěna patrně právě již koncem 13. století. V průběhu 14. a 15. století byla postupně v držení světských majitelů a později vratislavských biskupů, kteří ji definitivně získali roku 1547 (tvrz byla jedinou záštitou města, které nikdy nemělo právo vybudovat hradby). Zřejmě na konci 15. století byla původní obytná věž stržena, protože již nevyhovovala zvyšujícím se požadavkům komfortního bydlení. Nynější podobu tvrz získala kolem roku 1730 díky zásahu falckraběte rýnského, biskupa Františka Ludvíka, který financoval celou přestavbu. 

[Read more...]

Helfštýn

Postaven byl na začátku 14. století a s jeho historií se váže několik významných šlechtických rodů, např. Kravařové, Pernštejnové a Bruntálští z Vrbna. Před první bránou vyrůstá ze skály pokroucená planá hruška, ke které se váže pověst, která praví: Tehdejší pán hradu – pán z Ludanic – nepustil do svého obydlí mnicha, prosícího o nocleh. Ten na vyhazov reagoval tím, že vyřkl větu, ve které stálo, že tak jak z jeho hole vyroste planá hruška, zůstane i jeho rod planý. Pán v ten večer čekal narození syna, po vyřčení této jakoby kletby, pánovi oznámili, že se mu narodila dcera. Jeho rod vymřel po přeslici a planá hruška stojí na hradě do dnes. [Read more...]

Tovačov

Tovačovský zámek patří mezi nejvýznamnější architektonické soubory našeho státu a nesporně si zaslouží velkou pozornost veřejnosti. Také samotné město a jeho okolí obklopené ze tří čtvrtin vodou a lužními lesy stojí za zhlédnutí.

[Read more...]

Náměšť na Hané

V r. 1726 koupili náměšťské panství Harrachové, kteří patřili k významným rodům habsburské říše. Jako sídlo jim sloužil Dolní zámek. Po skončení sedmileté války začal hrabě Ferdinand Bonaventura z Harrachu se stavbou nového zámku (základní kámen položen 1.3. 1766) poblíž zříceniny středověkého hradu. Nové letní sídlo bylo vybudováno v nejmodernějším stylu raně klasicistního „moravského“ baroka s francouzskými architektonickými vlivy. Pro nový zámek se vžilo označení Horní zámek. Bývalé sídlo se nazývá Dolní zámek  (dnes sladovna). [Read more...]

Přerov

Přerovský zámek je renesanční čtyřkřídlý objekt z první čtvrtiny 17. století, vybudovaný na místě původního hradu. Věž, která je dominantou zámku i města, byla v roce 1997 po 225 letech dostavěna a zastřešena. V zámku sídlí Muzeum Komenského, založené v roce 1888. Uchovává vzácné exponáty ve sbírkách mineralogie, entomologie a archeologie, dokumenty vážící se k životu a dílu J.A.Komenského, které doplňují dobové rekonstrukce školních tříd. [Read more...]