Stříbrná krasavice na Andrlově chlumu (559m n. m.), ležícím nedaleko Ústí nad Orlicí (asi 3km jihozápadním směrem), je ocelová telekomunikační rozhledna. Z vyhlídkového ochozu, který je ve výši 32 m nad zemí, se otevírá kruhový rozhled po okolní krajině centrální části Ústeckoorlicka.
Andrlův chlum
V roce 1905 zde byla za podpory široké veřejnosti podle plánů stavitele Hernycha postavena ústeckým okrašlovacím spolkem třicetimetrová dřevěná věž. V roce 1918 však shořela. Obnovy se ujal ústecký odbor klubu turistů. Kromě rozhledny zde však plánoval i turistickou chatu.
Shánění finančních prostředků však nebylo lehké. V roce 1925 sem pardubický 1. železniční pluk na krátký čas postavil cvičnou nákladní lanovou dráhu z Kerhartic. [Číst více…]
Borůvka
Svou konstrukcí se vymyká běžnému vzhledu a provedení ostatních rozhleden a patří k nejzajímavějším a nejkrásnějším stavbám svého druhu v širokém okolí. Celková výška rozhledny je 18,5 m. Vyhlídková plošina je umístěna v 15 metrech a umožňuje kruhový výhled do krajiny na rozmezí České tabule a Českomoravské vrchoviny. Rozhledna stojí ve výšce 460 m n. m. a k nejvyšší vyhlídce Vás dovede 75 schodů. Provoz rozhledny byl zahájen 4. června 2005.
Česká Třebová
Počátky souvislejšího osídlení, které dalo posléze vzniknout městu, jsou ponořeny do temnot dávné historie. Nejstarší ostrůvky civilizace ležely bezesporu na pravém břehu říčky Třebovky, což přesvědčivě dokládá románská rotunda svaté Kateřiny z 1. poloviny 13. století, která zde dodnes stojí. Další sídelní vývoj lokality pak souvisel s německou kolonizací 13. století. Kolonizační zásahy také odráží vlastní název města, o němž máme první zmínku z období let 1278 – 1281. Jméno Třebová je totiž odvozeno od staroslověnského slova triebiti, tedy mýtit les.
Choceň
Choceňský zámek nechal vybudovat v letech 1562 – 1574 Zikmund ze Šelmberka jako své nové renesanční sídlo. Roku 1646 neunikl Švédům, byl vydrancován, několikrát vyhořel a následně byl i částečně upravován. Do barokní podoby nechali zámek v 18. století přestavět tehdejší majitelé, rod Kinských. Tato podoba zámku se nám však dodnes nedochovala, protože zámek v roce 1829 opět vyhořel. V roce 1850 Kinsští opět zámek opravili a bylo také přistavěno východní křídlo s pseudogotickou kaplí. Zámek v Chocni je čtyřkřídlý obdélníkový objekt postaven v renesančním slohu, později barokně upraven.
Chrudim
Chrudim – starobylé město v srdci východních Čech. Od středověku byla významným centrem řemesel, obchodu i kultury v širokém okolí. Dnes je okresním městem s 25 000 obyvateli a laskavou podobou poklidného města, kde mnohá zákoutí zejména okolo centra, jsou prodchnuta duchem dávných věků. [Číst více…]
Chrudim
Starobylé město v srdci východních Čech. Od středověku byla významným centrem řemesel, obchodu i kultury v širokém okolí. Dnes je okresním městem s cca 25 000 obyvateli a laskavou podobou poklidného města, kde mnohá zákoutí zejména okolo centra, jsou prodchnuta duchem dávných věků.
Hlinsko
První historicky ověřená zpráva pochází až z první poloviny 14. století. Hlinsko bylo povýšeno na městečko zřejmě za vlády Václava IV. na přímluvu Viléma z Pardubic a Staré, který byl také pánem na Rychmburce v letech 1385 – 1390. Páni z Pardubic měli ve znaku stříbrného koně ve skoku v červeném poli. Stejný znak používalo i Hlinsko patřící k rychmburskému panství a byl na městské pečeti ještě v 18. století.
Roku 1821 dostalo město magistrát. Došlo ke změně řádu obecního a pravděpodobně i ke změně znaku města, aby se odlišil od znaku Pardubic, a to i na městské pečeti. Změna spočívala v tom, že oproti původnímu znaku půl koně ve skoku, začalo Hlinsko používat půl koně s nakročenou pravou nohou. Legislativně se záležitost týkající se zobrazení městského znaku uzavřela až v roce 1996.
Jablonné nad Orlicí
Území, na němž se rozkládá Jablonné nad Orlicí, bylo součástí původního pohraničního pralesa. Jeho osídlování v době kolonizace neprobíhalo živelně, ale řídilo se přírodními podmínkami, jež dávají poloze a půdorysu našich měst a vesnic podobný ráz. Pro založení a výstavbu podhorských měst bylo zpravidla vybráno mírné návrší nad údolní nivou řeky či potoka, obvykle poblíž jejich soutoku z nejsnadnějšího přechodu broděním. Později se na těchto místech budovaly mosty. Údolí zpravidla určovala směr komunikací, nejprve stezek, později cest, silnic a nakonec i železnic. U soutoků vznikaly jejich křižovatky. Vlastní údolní niva, vystavená každoročním záplavám a při původní proměnlivosti vodních toků zamokřená, byla k osídlování a dopravě využita teprve později po různých úpravách.
Karlštejn
- 1
- 2
- 3
- …
- 5
- Další stránka »