Rozhledna Terezka je přístupna veřejnosti od srpna 2006. Provozuje ji Sdružení obcí Toulovcovy Maštale. Jedná se o dřevěno-ocelovou rozhlednu u Pasek nad Prosečí a její výška dosahuje 25 metrů k nejvyšší vyhlídkové plošině.

[Číst více…]

Toulovcova rozhledna je jednou ze třetí rozhleden (další je Borůvka a Terezka), které byly postaveny sdružením obcí mikroregionu Toulovcovy maštale (spolek 11-ti obcí od roku 1999). Rozhledna se nachází mezi obcemi Jarošov a Budislav v okrese Svitavy. Nachází se na Jarošovském kopci ve výšce 539 m. K vyhlídkové plošině ve výšce 12 m se musíte dostat po 60-ti schodech.

[Číst více…]

První byla postavena roku 1912 metrů, její dřevěná věž byla vysoká 15 metrů a součástí byla též zastřešená vyhlídka a malá veranda v přízemí. Bohužel musela být po úmyslném poškození již po pouhých šesti letech provozu stržena. Roky byl Lázek bez rozhledny, avšak Klub českých turistů inicioval zrod nové. Na její vybudování byla uspořádána veřejná sbírka a veškeré snažení bylo korunováno úspěchem v podobě pětipatrové a dvacet metrů vysoké dřevěné rozhledny se střechou krytou šindelem a s 87 schody vedoucími k vyhlídkové plošině ležící ve výšce 17 metry. Slavnostně byla otevřena v srpnu roku 1933.

[Číst více…]

V podhorském městečku Žamberk na Kapelském vrchu se hrdě pne zdejší krásná rozhledna s pohádkovým jménem Rozálka. Žamberská rozhledna je však známa také pod názvem Tyršova. Na první pohled upoutá zejména svým zajímavým a nevšedním tvarem. Žamberská rozhledna má dokonce svou identickou dvojnici u jihočeského Tábora – rozhlednu zvanou Hýlačka. Tou se nechala inspirovat Komise pro povznesení cizineckého ruchu v Žamberku, která si dala mimo jiné za cíl výstavbu rozhledny pro místní, turisty a návštěvníky.

[Číst více…]

Rozhledna Suchý vrch, jež je součásti Kramářovy chaty, byla původně stavěna jako vodárenská věž, která byla postavena v letech 1931-1932 podle návrhu architekta A. Patrmanna. Rozhledna je betonová a její tvar připomíná hřib. Věž rozhledny je vysoká 33 m a na vyhlídkovou plošinu, která je výšce 22 metrů, vede 128 schodů (počítáno od komunikace).

[Číst více…]

V roce 1905 zde byla za podpory široké veřejnosti podle plánů stavitele Hernycha postavena ústeckým okrašlovacím spolkem třicetimetrová dřevěná věž. V roce 1918 však shořela. Obnovy se ujal ústecký odbor klubu turistů. Kromě rozhledny zde však plánoval i turistickou chatu.
Shánění finančních prostředků však nebylo lehké. V roce 1925 sem pardubický 1. železniční pluk na krátký čas postavil cvičnou nákladní lanovou dráhu z Kerhartic. [Číst více…]

Rozhledna byla slavnostně otevřena 20. července 2009. Po sto letech se na místo bývalé rozhledny, která nesla jméno knížete Jana Lichtenštejna vrátila další výšková stavba. Novou rozhlednu, která se hrdě tyčí Na Pastvisku 516m. n., projektoval moravskotřebovský rodák Jan Škoda. Studie rozhledny pochází od Antonína Olšiny, který navrhl známou Dobře ukrytou rozhlednu Járy Cimrmana v Březové nad Svitavou. Pastýřka je dřevěná věž s ocelovým vřetenovým schodištěm a železobetonovými základy. Výška rozhledny je 27 m, vyhlídková plošina je v 25 metrech. Návštěvníkům, kteří vystoupají na vršek rozhledny, se nabídne pohled na Moravskou Třebovou a okolí, Orlické hory, Bukovou horu, Jeseníky, masiv Králického Sněžníku a Zábřežskou vrchovinu. [Číst více…]

Vrchol Králického Sněžníku ve výšce 1 424 m s rozsáhlým vrcholovým platem byl pro stavbu rozhledny přímo předurčen. Stavba započala až vznikem Kladského turistického spolku v roce 1895. Projekt vypracoval vratislavský architekt Felix Henry a náročné stavby v drsných podmínkách se ujala zednická skupina mistra Emila Giessera z Klodzka. Ukončené věže dosahovaly výšky 33,5 a 30 metrů a měly vyhlídkové plošiny. Dne 9. 7. 1899 byla rozhledna slavnostně otevřena a pojmenována po císařovi Vilémovi. V dolní části rozhledny se nacházel stylový hostinec. Na vyšší vyhlídkovou plošinu vedlo 145 schodů se spirálovým schodištěm. Za jasného počasí byla krásné výhledy na celé Jeseníky, Rychlebské hory, Orlické hory, ale i Krkonoše a Beskydy.

[Číst více…]