Historie někdejšího královského města Uherské Hradiště je bohatá a sahá do dávné minulosti. Mírné klimatické podmínky a úrodná půda v nivě řeky Moravy předurčily tato místa pro rané osídlení, které je zde doloženo již ve starší době kamenné. Na křižovatce obchodních cest, vedoucích od severu k jihu a od západu k východu, vznikl v 8. a 9. století důmyslný ostrovní pevnostní systém. Tři původně pusté ostrovy na řece Moravě byly na počátku 9. století osídleny slovanským lidem, přičemž stěžejní úlohu hrál tzv. Svatojiřský ostrov, nazývaný podle kaple sv. Jiří, která na něm stála. Sídelní areál na území dnešního Starého Města, Uherského Hradiště a Sadů patřil nepochybně k centrům Velké Moravy. Byla zde soustředěna mocenská správa, řemeslná výroba a obchod i náboženská a kulturní sféra. Po zániku Velkomoravské říše význam tohoto centra pominul. [Číst více…]
Valašské Klobouky
Prohlídka městské památkové zóny může začít na náměstí. Přímo v jeho centru stojí budova staré radnice, kousek od ní směrem ke kostelu je kašna z dvacátých let 19. století. Podle pověsti tady za dávných časů bývala studánka, která vždy během honu příjemně osvěžila panstvo z brumovského hradu. K lepšímu označení studánky prý si dali na nejvyšší blízký strom klobouk. Osada v těch místech později založená podle toho pak dostala své jméno, praví pověst.
Stará radnice má renesanční jádro, už v 16. století zdobily radniční věž bicí hodiny. Dnešní podobu dostala budova jednak pozdněbarokní přestavbou /1797-1798/, jednak rekonstrukcí v roce 1943. A protože je stará radnice sídlem městského muzea, nabízí se příležitost dozvědět se o historii města a kraje něco víc. Návštěvníci si mohou prohlédnout expozici Pravěk jižního Valašska, dokumentující nejstarší osídlení naší oblasti. Ve velkolepé síni staré radnice, pro niž se připravuje rozsáhlá stálá expozice o historii jižního Valašska a Valašských Klobouk, se nyní konají různé výstavy a koncerty.
Napajedla
Město Napajedla leží na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu, na rozhraní tří regionů Hané, Valašska a Slovácka. Na 19,8 km2 zde žije 7750 obyvatel. Místo, označované jako Napajedelská brána, tvořilo již pro pravěkého a středověkého člověka strategicky důležitý bod. Údolí řeky Moravy s příznivými životními podmínkami, nacházející se na obchodní stezce, vytvářelo předpoklady pro trvalé osídlení. Historický název města sám vypovídá o jeho významu.
Uherský Ostroh
Víceúčelový zámek v Uherském Ostrohu je raritou Slovácka. Na zámku naleznete nejen zámecké a kulturní prostory, ale také obecní úřad. Na zámku se nachází zámecká galerie, která slouží pro pořádání různých výstav a expozicí. Milovníci historie si mohou prohlédnout nejstarší části zámku v doprovodu kostýmovaného průvodce. Na trase uvidíte například nejstarší dochovanou místnost na zámku s gotickými konzolami zakončenými sochařsky ztvárněnými obličeji. Prohlídka bude zakončená návštěvou věže, kde je k nahlédnutí fungující hodinový stroj v prosklené vitríně, a z věže se dále odkrývá unikátní výhled do ostrožského okolí.
[Číst více…]
Lešná
Zámek Lešná patří k nejmladším šlechtickým sídlům na Moravě. Pohádková stavba, ve které se mísí novorenesance s novogotikou, se švýcarským stylem i s jistou dávkou novobaroka, je dokonalou ukázkou života šlechty na začátku dvacátého století. Původní majitelé zámku, hrabata Seilernové, si nechali v letech 1887 – 1893 vystavět přepychové sídlo vybavené vším komfortem své doby, včetně vodovodu, ústředního topení, domácího telefonu, prostorných koupelen a splachovacích toalet. Výjimečně dochované interiéry s původním nábytkem a bytovými doplňky okouzlí každého návštěvníka. [Číst více…]
Buchlovice
Zámek Buchlovice ležící nedaleko majestátního hradu Buchlova, patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Kvalita architektury, rozsáhlé sbírky, proslulí majitelé i důležité místo v dějinách posledních let habsburské monarchie činí ze zámku místo, významem daleko přesahující hranice českých zemí. Stavba zámku byla zahájena těsně před rokem 1700 bohatým a urozeným hrabětem Janem Dětřichem Petřvaldským, který zámek zamýšlel jako galantní dar své manželce Anežce Eleonoře z italského rodu Collona. [Číst více…]
Chropyně
Zámek v Chropyni je další stavbou spravovanou Muzeem Kroměřížska. Dnešní zámek stojí v místech středověké rovinné tvrze vodního typu, která ovšem nebyla vhodná k obývání již ke konci 16. století. Počátkem století následujícího se díky Františku kardinálovi z Dietrichštejna stává chropyňský statek majetkem olomouckého biskupství. Tehdy byla po roce 1615 postavena patrová manýristická stavba s kaplí a věží, s využitím původní tvrze. [Číst více…]
Holešov
Počátky feudálního sídla v Holešově sahají až do středověku. Lze tak soudit ze záznamů z r. 1245, kde je zmíněn biskupský leník Hugo z Holešova, který patrně sídlil na holešovské tvrzi. Až do husitských válek se na tomto panství vystřídalo několik osob, pravděpodobně v příbuzenské posloupnosti. Někteří z nich využívali holešovské tvrze jako základny pro své plenivé nájezdy na okolní panství. V době husitských válek byla tvrz zničena. Po husitských válkách dali Šternberkové vybudovat tvrz novou, ze které se v suterénu a přízemí dnešního zámku částečně dochovala její západní část, z níž je však patrno pouze několik detailů. Tvrz byla s největší pravděpodobností obehnána vodním příkopem.
Bystřice pod Hostýnem
Podle dochovaných písemností byl bystřický zámek postaven v první polovině 15. století pány z Tvorkova. Je ojedinělou ukázkou postupné modernizace panských sídel. Zatímco jiní svá sídla přestavovali a modernizovali, v Bystřici byly staré budovy ponechány a k nim se postupně přistavovaly nové, které lépe odpovídaly požadavkům na pohodlnější bydlení.
Nový Světlov
Název „Světlov“ pochází pravděpodobně od výstražných planoucích ohňů, kterými posádka strážního hradu signalizovala blížící se nebezpečí okolním posádkám. Okolní hrady včetně Nového Světlova byly budovány jako opevněná centra proti nájezdníkům z Uher. Kromě Nového Světlova všechny zanikly.