Hrad leží na skalním hřbetu nedaleko Zlína. Založil ho pravděpodobně moravský markrabě Jan Jindřich někdy po roce 1360. V dalších staletích zde probíhaly pozdně gotické a renesanční přestavby. Dnešní podobu daly Malenovicím barokní úpravy za majitelů z rodu Liechtenštejna-Kastelkornu. V interiérech hradu s dobře znatelnými pozdně gotickými a renesančními články si lze prohlédnout sbírky vztahující se k regionu a expozici o historii orientačního běhu. [Číst více…]
Na Královci
Rozhledna se nachází u vrcholu Královec nad Valašskými Klobouky. Byla otevřena na podzim roku 2006. Je celoročně přístupná. K rozhledně se dostanete po naučné stezce Královec, která začíná u viadkuktu pod vlakovým nádražím, tato trasa je vhodná i pro cyklisty. Další přístupová cesta je po červené turistické značce, která začíná na Masarykově náměstí nebo po zelené turistické značce, která začíná u vlakového nádraží. K rozhledně se dá dojet i autem. Po silnice I. třídy č. 57 směr Valašské Klobouky – Brumov-Bylnice (0,5 km za městem odbočka za pilou vlevo). V blízkosti rozhledny se nachází rekreační středisko Královec s restaurací. Od rozhledny se dá dojít po hřebeni po zelené turistické značce až ke kapli na Dělanovci.
Nádvoří zámku Žerotínů – Valašské Meziříčí
Trojkřídlá renesanční architektura zámku s dochovanou původní dispozicí a arkádovým dvorem, vybudována na místě původní tvrze, upravená ve druhé polovině 17. století a v 18. stol v barokním stylu. Stavbu zámku počal Jan z Perštejna v roce 1538.
Do 1815 zde sídlili Žerotínové, pak zámek patřil rodu Kinských, který jej prodal rakouskému státu. 1855 až 1909 sloužil jako ženská trestnice, jediná na Moravě a Slezsku. Od roku 1996 se pracuje na jeho rozsáhlé opravě. Nyní zde sídlí kulturní zařízení města.
Napajedla
Město Napajedla leží na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu, na rozhraní tří regionů Hané, Valašska a Slovácka. Na 19,8 km2 zde žije 7750 obyvatel. Místo, označované jako Napajedelská brána, tvořilo již pro pravěkého a středověkého člověka strategicky důležitý bod. Údolí řeky Moravy s příznivými životními podmínkami, nacházející se na obchodní stezce, vytvářelo předpoklady pro trvalé osídlení. Historický název města sám vypovídá o jeho významu.
Nový Světlov
Název „Světlov“ pochází pravděpodobně od výstražných planoucích ohňů, kterými posádka strážního hradu signalizovala blížící se nebezpečí okolním posádkám. Okolní hrady včetně Nového Světlova byly budovány jako opevněná centra proti nájezdníkům z Uher. Kromě Nového Světlova všechny zanikly.
Ořechov
Okolnosti vzniku zámku se dle dostupné historické literatury datují už v době renesance, nejspíše v polovině 16. století. Do této doby spadá historie převážné části zámku a jeho vnější vzhled se považuje za raně barokní stavbu. Všechny spekulace o jejím vzniku tedy můžeme vyloučit. Autory k brzkému datování vzniku architektury vedly patrně střílny, které zdobí věže, bašty a ohradní zeď. [Číst více…]
Rožnov pod Radhoštěm
Město ležící v údolí Rožnovské Bečvy mezi svahy Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrchů. Osada je poprvé připomínána v roce 1267, v roce 1411 byla povýšena na městys a nesla název Rožnovec. Ve 14. a 15. století osadu vlastnili páni z Kravař, od 2. poloviny 15. století do r. 1548 rod Cimburků, pak do roku 1815 rod Žerotínů a následně další šlechtické rody. Jméno Rožnov se poprvé objevuje od roku 1557.
Rožnov pod Radhoštěm – Mlýnská dolina
Mlýnska dolina je nejmladším areálem Valašského muzea v přírodě. Byla otevřena v roce 1982. Jsou v ní sdruženy dodnes funkční technické stavby převážně na vodní pohon. Umístění valchy, mlýna a pily je téměř přesnou rekonstrukcí situace, která ještě v první polovině 19. století existovala ve Velkých Karlovicích – údolí Podťaté. Lisovna oleje je původní stavbou ze 17. století. Hamr je rekonstrukcí provozu z Ostravice.
Sůkenická
Jen kousek od česko-slovenského hraničního přechodu Bumbálka se od roku 1998 tyčí nová rozhledna „Sůkenická – Čartak“. Původní záměr byl vybudovat zde základnovou stanici pro mobilní telefony. Správa Chráněné oblasti Beskydy vydala ke stavbě věže povolení pouze za podmínky, že objekt nenaruší ráz krajiny a bude využitelný pro návštěvníky hor.
Uherské Hradiště
Historie někdejšího královského města Uherské Hradiště je bohatá a sahá do dávné minulosti. Mírné klimatické podmínky a úrodná půda v nivě řeky Moravy předurčily tato místa pro rané osídlení, které je zde doloženo již ve starší době kamenné. Na křižovatce obchodních cest, vedoucích od severu k jihu a od západu k východu, vznikl v 8. a 9. století důmyslný ostrovní pevnostní systém. Tři původně pusté ostrovy na řece Moravě byly na počátku 9. století osídleny slovanským lidem, přičemž stěžejní úlohu hrál tzv. Svatojiřský ostrov, nazývaný podle kaple sv. Jiří, která na něm stála. Sídelní areál na území dnešního Starého Města, Uherského Hradiště a Sadů patřil nepochybně k centrům Velké Moravy. Byla zde soustředěna mocenská správa, řemeslná výroba a obchod i náboženská a kulturní sféra. Po zániku Velkomoravské říše význam tohoto centra pominul. [Číst více…]