výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
Lázně jsou známé léčbou onemocnění srdce (po srdečním infarktu, angina pectoris, chronická ischemická choroba srdeční), díky čemuž se ujalo heslo „Na srdce jsou Poděbrady“. Léčí se zde také choroby látkové výměny, cukrovka, obezita, nebo pohybové ústrojí. Na počátku 20. století se majitel poděbradského panství Arnošt Filip Hohenlohe ze Schillingsfürstu snažil najít pramen pitné vody pro Poděbrady. [Číst více…]
V kouzelném prostředí přírody, na obou březích řeky Berounky nedaleko Prahy směrem na Karlštejn, leží obec Dobřichovice. V minulosti městečko náleželo rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou, s krátkými přestávkami doby husitské a let bělohorského povstání.
První písemná zmínka o Dobřichovicích pochází z roku 1253, kdy je král Václav I. daroval řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Zdejší tvrz je pak poprvé zmiňována až v roku 1420. V časech husitských válek však o Dobřichovice řád Křižovníků přišel, v roce 1505 se sem však rytíři opět vrátili. O návrat zpátky se zasloužil především velmistr řádu Hynek Berka z Dubé, který zde nechal, na místě bývalé tvrze, postavit renesanční zámek, který sloužil jako letní sídlo velmistrů.
Poprvé se o Berounu dovídáme v listině Přemysla Otakara II. z roku 1265. Název města vznikl z latinského názvu Verona, německý překlad zněl Bern a v češtině nesl pojmenování Berona, Berůn a poté Beroun. Za vlády krále Václava II. prožívá zpustlé město rozkvět. V této době vzniklo historické jádro Berouna, které se v hrubých rysech dochovalo do dnešních dnů. V roce 1303 získává Beroun důležité privilegium, díky kterému se stává královským městem se samostatnými institucemi.
Dějinné počátky Svaté Hory jsou opředeny pověstmi. Kdy byla postavena původní kaplička, jejíž zdivo je prý dosud zčásti obsaženo ve zdivu dnešní baziliky, není známo. [Číst více…]
V údolí řeky Blanice přiléhajícím k vlašimskému zámku byla do 18. století obora s lovnou zvěří a zámecká zahrada. V poslední čtvrtině 18. století na jejich místě začali budovat tehdejší majitelé panství Marie Josefa z Trautsonu a její manžel Karel Josef z Auerspergu zámecký park v romantickém duchu. Postupně vznikl jedinečný přírodně krajinářský park doplněný množstvím romantických staveb a zákoutí, o kterém J. Schaller ve své Topografii Království českého z roku 1788 napsal, že svou krásou vyniká téměř nad všechny ostatní parky v Čechách. V roce 1805 bylo vydáno album 24 kolorovaných rytin W. Bergera podle kreseb malíře A. Pucherny, které zachycuje původní podobu parku.
Římskokatolický hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí je spolu s katedrálním chrámem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele – součástí bývalého cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného již v roce 1142. Hřbitovní kostel je dvoupodlažní stavba karnerového typu ze 14. století. Na sedleckém hřbitově byla v roce 1278 podle pověsti rozprášena hlína, kterou přivezli mniši z Jeruzaléma, a hřbitov se tak stal nejstarším „Svatým polem“ ve střední Evropě a vyhledávaným pohřebištěm. Po morové ráně roku 1318 bylo v Sedlci pochováno přes 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. Podle dochovaných pramenů sedlecký hřbitov zabíral plochu 35 tisíc m2. Na konci 15. století došlo ke zrušení většiny hrobů. EXHUMOVANÉ KOSTERNÍ OSTATKY cca 40.000 zemřelých byly uloženy do spodní kaple kostela, kde je dle pověsti poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid. [Číst více…]
Unikátní památka UNESCO – katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory je konventním chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách (zal. 1142). Spolu se sedleckou kostnicí tvoří tento chrám ucelený komplex nejstarší části Kutné Hory. Katedrála byla vystavěna mezi lety 1290 – 1320 a kombinuje severofrancouzskou gotickou katedrální architekturu s německými prvky.
Kostel Všech svatých byl původně součástí cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. V podzemní části se nachází kostnice(ossuarium). S budováním hřbitovní kaple Všech svatých se začalo na počátku 14. století. Dvouvěžová hřbitovní kaple s kostnicí měla dvě podlaží. Nahoře se nacházela kaple a ve spodním patře kostnice.[1] V roce 1421 byla stavba zasažena ničivým požárem založeným husity. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.
Unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci u Kutné Hory je vyzdobena téměř výhradně lidskými kostmi – ostatky celkem 40 000 zemřelých, pozůstatky morových epidemií a obětí husitských válek.
Bizarní výzdoba – lustr složený ze všech velkých kostí lidského těla, makabrózní dekorace z lidských lopatek a kyčlí nebo unikátní ztvárnění myšlenky memento mori nesoucí odkaz napříč staletími, ukrývající hlubokou symboliku. Návštěvnost tohoto místa vypovídá o jeho magnetizmu nebo o touze člověka okusit věci nevšední či rozklíčovat odkaz předků. [Číst více…]
Ve středověku, z důvodu intenzivní důlní činnosti v Kutné Hoře, došlo k narušení spodních pramenů a město mělo problémy se zajištěním dostatečného množství pitné vody pro své obyvatele. Tento problém byl vyřešen v roce 1495 postavením dvanáctiboké kamenné kašny na dnešním Rejskově náměstí. Původně zastřešená kašna sloužila jako rezervoár vody, do nějž byla pitná voda přiváděna dřevěným potrubím z 2,5 km vzdáleného pramene svatého Vojtěcha u Bylan. Tímto způsobem se pitná voda do města přiváděla až do roku 1890. Pozdně gotická kašna ve tvaru dvanáctibokého hranolu byla pravděpodobně dílem stavitele Brikcího z Vratislavi. [Číst více…]
Pavel Toman
Úvalno 38
793 91 Úvalno
IČO: 65887654
DIČ: nejsme plátci DPH
e-mail: info@tomanatoman.com
tel: 777 002 513