Určitě jedním z nejznámějších turistických cílů do Podkrkonoší je vrchol majestátní Zvičiny. Se svojí nadmořskou výškou 671 m.n.m. dominuje celému okolí. Není proto divu, že v dobách turismu na počátku 20.století se o vrchol vedly boje na poli národnostním a turistickém.Po dvě století (od roku 1706) siluetu Zvičiny dotvářel jen kostelík zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Koncem 19. století se ale o vrchol začali zajímat také turisté. A to jak čeští, z nich především členové KČT ze Dvora Králové, tak němečtí z Krkonošského spolku v Hostinném. Větší aktivitu nakonec projevili Češi, kterým se roku 1898 podařilo prostřednictvím Národní jednoty severočeské zakoupit od soukromníka hostinec a pozemek na samém vrcholu.
Velký Blaník
Velký Blaník není nic jiného nežli velmi krásný, ne moc členitý, za to ale velmi legendární vrch, který dosahuje výšky 632 metry nad mořem. Je opředen pověstmi o blanických rytířích, kteří jsou známí i dětem školou povinným. V květnu roku 1868 odtud byl odebrán jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo v Praze. Víc už vám neprozradíme, navštivte Blaník raději sami osobně. A kdo ví, třeba se vám podaří odhalit, jak to tenkrát vlastně s těmi rytíři bylo.
Štramberská Trúba
Štramberský hrad byl založen koncem 13. století jako centrum zbylého zeměpanského majetku po rozdělení držav pánů z Hückeswagen. Jádro hradu tvořilo malé nádvoří s válcovou 40 m vysokou věží, do níž se vcházelo dřevěným mostem z druhého patra protilehlého paláce. V místech nynější chaty Dr. Hrstky stávala větší obytná budova. Ta byla za pánů z Žerotína přestavěna na renesanční zámek. V pamětní listině z roku 1787 se dočteme: „Okolo roku 1782 začaly bourať a kaziť zámek štramberský, v něm dosti pěkné a prostranné světnice zništili a zdi zbořili, mnoho pěkných kvadštuků sebrali.“
Z hradu se zachovaly části hradebních zdí a věž Trúba, upravená r. 1903 na rozhlednu.
Strážiště
Rozhledna se nazývá podle úvalenského rodáka, slezského poslance Hanse Kudlicha (1823–1917), jenž roku 1848 na Kroměřížském sněmu podal návrh na úplné zrušení poddanství v zemích Rakouského císařství. V základně rozhledny je Kudlichovo mauzoleum, v rozhledně je pak umístěna expozice připomínající jeho život.
Zámecký vrch
Dnešní rozhledna na Zámeckém vrchu, který Českokameničtí nazývají Zámečák, je již druhou stavbou tohoto druhu na tomto kopci. První rozhledna byla postavena roku 1880 a působila jako strážní věž hradu, který zde vyrostl za vlády Přemysla Otakara II. Tato věž přečkala i 2. světovou válku, ale po ní začala nezadržitelně chátrat. Na počátku 90. let už z ní zbyla jen kostra. Ta byla mezi léty 1995-1997 odstraněna při vyčištění hradní zříceniny od suti, které prováděli ukrajinští dělníci. Když Zámecký vrch opustili, počalo se se stavbou nové rozhledny. Bohužel kvůli problémům s Památkovým ústavem zde vyrostla jen nepříliš vzhledná bedněná konstrukce, která nedosahuje krás předešlé rozhledny.
[Číst více…]
Žalý
Rozhledna a první hostinec byly na vrcholu hory „Přední Žalý“ postaveny na povel hraběte Jana Harracha. Hostinec byl dokončen v roce 1890, rozhledna dva roky nato. Kamenná rozhledna stojí ve své původní podobě na vrcholu hory Žalý dodnes. Původní hostinec (roubená dřevěná stavba) však na přelomu 19. a 20. století shořel. Byl nahrazen lehkou montovanou dřevěnou stavbou, která byla původně součástí Zemské Jubilejní Výstavy. Stavba zde stála až do druhé světové války, kdy byla během okupace zničena. Od té doby až do roku 2008 zde stály pouze základy původní stavby a tradice čekala na své znovuzrození.
Zlatý Chlum
Vrchol, tyčící se v nadmořské výšce 908 m, nad městem Jeseník. Na jeho severozápadním svahu (ve výšce 875 m.n.m.) byla vybudována v roce 1899 kamenná rozhledna, vysoká 26 m. Na svazích naleziště granátů ve svoru, na východním svahu pozůstatky zlatých dolů.
Často navštěvované turistické místo s kruhovým výhledem. Za pěkného počasí lze spatřit i Kralický Sněžník.
Romanka
Rozhledna se nachází u obce Hrubý Jeseník a vznikla jako telekomunikační věž. Její stavba byla zahájena v březnu 2002 a skončila v říjnu stejného roku. Slavnostní otevření rozhledny se konalo 28. 3. 2003. Je důkazem, že takováto rozhledna nemusí být jen typizovaná ocelová konstrukce, jako většina rozhleden vznikající jako podmínka stavby věže pro telekomunikace. Celkem ji projektovali 4 architekti a výsledná podoba je opravdu povedená. [Číst více…]
Bílá hora
Rozhledna Bílá hora – byla již v záměrech MUDr. Adolfa Hrstky na počátku 20. století, tehdy jako dřevěná stavba (arch. Dušan Jurkovič), později kamenná mohyla (arch. Bohumil Sláma), jež měla být památníkem obětem první světové války a zároveň umožňovat návštěvníkům Bílé hory co nejlepší rozhled do kraje (Beskydy, Jeseníky a Oderské vrchy). [Číst více…]
Svatobor
- « Previous Page
- 1
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- 13
- Další stránka »